ŠPAGETA BAGETA
špageta bageta
V jedné útulné restauraci, která byla vyhlášená svými těstovinami a sjížděli se na ně lidé z celého světa, žila špageta jménem Bageta. Tohle nebyla jen tak ledajaká špageta – Bageta byla neposedná a pořád vymýšlela bláznivé věci. Už jí nebavilo pořád jen ležet na talíři s omáčkou a čekat, až ji někdo sní. „Přeci nejsem jen nějaká nudná těstovina! Já chci poznat svět a dělat všechno to, co lidé!“ řekla si jednoho dne.
A tak, jakmile kuchaři zavřeli restauraci a všude se rozhostilo ticho, rozhodla se Bageta vydat na dobrodružství. Tiše sjela z talíře, elegantně se zamotala do uzlu, aby se mohla odrazit jako pružina, a hop! Vyrazila na výlet.
Nejprve se rozhodla, že pojede k moři. Ale jak tam dojet? „Aha!“ zajásala Bageta, když uviděla velkou lžíci. Vylezla na ni, udělala ze sebe plachtu a „fíííí!“ – sjela po stole jako po skluzavce až do umyvadla, kde se svezla do kanalizace. Plula si trubkami, jako kdyby byla na divoké řece. „Juchůůů! To je jako výlet na lodi!“ volala radostně.
Když se konečně vynořila z kanalizační trubky, ocitla se na otevřené vodě. Okolo ní plavaly kachny, které ji zvědavě sledovaly. „Hej, ty jsi špageta, co tu plaveš?“ zvolala jedna kachna.
„Ano! Jsem špageta Bageta a jsem na výletě!“ odpověděla hrdě. Kachny pokrčily křídly a pluly dál, zatímco Bageta pokračovala ve svém dobrodružství.
Když se konečně dostala na pevninu, všimla si vysoké hory. „Tak tuhle musím zdolat!“ rozhodla se. A tak se začala kroutit a klouzat po kamenech, motala se jako horolezec, občas se zamotala do uzlu, ale vždy se vyprostila. „Špagety přece nejsou žádné bábovky!“ křičela, když se vyšplhala na vrchol. Ve chvíli, kdy tam stála a rozhlížela se kolem, cítila se jako královna světa.
„Co dál?“ přemýšlela nahlas. „Už jsem cestovala lodí a zdolala horu… A teď bych mohla třeba zkusit pracovat?“
A tak se vydala do města. Když došla do kanceláře, vytáhla se na židli a posadila se k počítači. „Tak a teď budu úřední špageta!“ prohlásila. Ale ouha – s těstovinovými prsty se jí na klávesnici moc nedařilo. „Klávesnice je nějak moc lepkavá!“ mumlala a zmáčkla najednou všechny klávesy. Počítač začal pípat a na obrazovce se objevily samé nesmyslné znaky.
„No dobře, asi práce v kanceláři není pro mě,“ uznala a seskočila ze židle.
Pak zkusila být prodavačkou v obchodě s ovocem. Jenže když začala zákazníkům balit banány, celá se do nich zamotala a spadla na zem. „Prodávat asi taky nebude dobrý nápad,“ pomyslela si, když se zvedala s banánovou slupkou na hlavě.
Bageta tedy putovala dál. Cestou viděla spoustu zajímavých věcí – kolotoče, trhy s křupavými rohlíky, a dokonce potkala chobotnici, která prodávala balónky. Zkusila být klaunem, zkusila být zahradnicí, a dokonce i průvodčí v tramvaji. Nic z toho jí ale moc nešlo.
A tak se jednou v noci, když se posadila na lavičku u parku, zadívala na hvězdy. „Ten svět je opravdu velký a plný věcí, které stojí za to vidět,“ zamyslela se. „Ale víte co? Mám taky svůj domov. Restauraci, talíř, a tu úžasnou omáčku, kterou už nikde jinde nenajdu.“
Rozhodla se, že se vrátí zpátky do restaurace, ale s jednou věcí navíc – s vědomím, že může poznávat svět a mít bláznivá dobrodružství, ale že domov je místo, kam se může vždy vrátit. A když pak v restauraci znovu ležela na talíři, šťastně se usmívala. „Teď už vím, že můžu cestovat a objevovat nové věci, ale doma je taky dobře.“
Ale kdo ví? Možná, že až ji zase začne svrbět těstovinové tělo, vyrazí na další dobrodružství. Přeci jen, je to neposedná špageta!
Bageta tedy putovala dál. Cestou viděla spoustu zajímavých věcí – kolotoče, trhy s křupavými rohlíky, a dokonce potkala chobotnici, která prodávala balónky. Zkusila být klaunem, zkusila být zahradnicí, a dokonce i průvodčí v tramvaji. Nic z toho jí ale moc nešlo.
A tak se jednou v noci, když se posadila na lavičku u parku, zadívala na hvězdy. „Ten svět je opravdu velký a plný věcí, které stojí za to vidět,“ zamyslela se. „Ale víte co? Mám taky svůj domov. Restauraci, talíř, a tu úžasnou omáčku, kterou už nikde jinde nenajdu.“
Rozhodla se, že se vrátí zpátky do restaurace, ale s jednou věcí navíc – s vědomím, že může poznávat svět a mít bláznivá dobrodružství, ale že domov je místo, kam se může vždy vrátit. A když pak v restauraci znovu ležela na talíři, šťastně se usmívala. „Teď už vím, že můžu cestovat a objevovat nové věci, ale doma je taky dobře.“
Ale kdo ví? Možná, že až ji zase začne svrbět těstovinové tělo, vyrazí na další dobrodružství. Přeci jen, je to neposedná špageta!
špageta bageta
V jedné útulné restauraci, která byla vyhlášená svými těstovinami a sjížděli se na ně lidé z celého světa, žila špageta jménem Bageta. Tohle nebyla jen tak ledajaká špageta – Bageta byla neposedná a pořád vymýšlela bláznivé věci. Už jí nebavilo pořád jen ležet na talíři s omáčkou a čekat, až ji někdo sní. „Přeci nejsem jen nějaká nudná těstovina! Já chci poznat svět a dělat všechno to, co lidé!“ řekla si jednoho dne.
A tak, jakmile kuchaři zavřeli restauraci a všude se rozhostilo ticho, rozhodla se Bageta vydat na dobrodružství. Tiše sjela z talíře, elegantně se zamotala do uzlu, aby se mohla odrazit jako pružina, a hop! Vyrazila na výlet.
Nejprve se rozhodla, že pojede k moři. Ale jak tam dojet? „Aha!“ zajásala Bageta, když uviděla velkou lžíci. Vylezla na ni, udělala ze sebe plachtu a „fíííí!“ – sjela po stole jako po skluzavce až do umyvadla, kde se svezla do kanalizace. Plula si trubkami, jako kdyby byla na divoké řece. „Juchůůů! To je jako výlet na lodi!“ volala radostně.
Když se konečně vynořila z kanalizační trubky, ocitla se na otevřené vodě. Okolo ní plavaly kachny, které ji zvědavě sledovaly. „Hej, ty jsi špageta, co tu plaveš?“ zvolala jedna kachna.
„Ano! Jsem špageta Bageta a jsem na výletě!“ odpověděla hrdě. Kachny pokrčily křídly a pluly dál, zatímco Bageta pokračovala ve svém dobrodružství.
Když se konečně dostala na pevninu, všimla si vysoké hory. „Tak tuhle musím zdolat!“ rozhodla se. A tak se začala kroutit a klouzat po kamenech, motala se jako horolezec, občas se zamotala do uzlu, ale vždy se vyprostila. „Špagety přece nejsou žádné bábovky!“ křičela, když se vyšplhala na vrchol. Ve chvíli, kdy tam stála a rozhlížela se kolem, cítila se jako královna světa.
„Co dál?“ přemýšlela nahlas. „Už jsem cestovala lodí a zdolala horu… A teď bych mohla třeba zkusit pracovat?“
A tak se vydala do města. Když došla do kanceláře, vytáhla se na židli a posadila se k počítači. „Tak a teď budu úřední špageta!“ prohlásila. Ale ouha – s těstovinovými prsty se jí na klávesnici moc nedařilo. „Klávesnice je nějak moc lepkavá!“ mumlala a zmáčkla najednou všechny klávesy. Počítač začal pípat a na obrazovce se objevily samé nesmyslné znaky.
„No dobře, asi práce v kanceláři není pro mě,“ uznala a seskočila ze židle.
Pak zkusila být prodavačkou v obchodě s ovocem. Jenže když začala zákazníkům balit banány, celá se do nich zamotala a spadla na zem. „Prodávat asi taky nebude dobrý nápad,“ pomyslela si, když se zvedala s banánovou slupkou na hlavě.
Z téhle pohádky můžeme zjistit, že je skvělé objevovat nové věci a zažívat dobrodružství, ale vždycky je důležité mít místo, kam se můžeme vrátit – náš domov. Tak jako špageta Bageta zjistila, že může zažít spoustu zábavy a vidět nové věci, ale nakonec je jí nejlíp tam, kde patří. A kdykoli se ti něco nepovede nebo se budeš chtít na chvíli zastavit, tvůj domov a rodina tady pro tebe vždycky budou.
Otázky pro děti
Proč se špageta Bageta chtěla vydat na dobrodružství mimo restauraci?
Jaké všechny věci Bageta během svého výletu zkusila dělat?
Co se Bagetě líbilo nejvíc na její cestě? A co jí naopak moc nešlo?
Proč se nakonec Bageta rozhodla vrátit do restaurace?
Co bys na jejím místě chtěl/a zkusit ty?
BAVIL TĚ PŘÍBĚH? MÁME JEŠTĚ PÁR TIPŮ NAVÍC!
ÚKOL: Nakresli, co si myslíš, že by špagetu mohlo bavit v příštím jejím dobrodružství.
NAPÁD NA HRU:
Vytvořte špagetu: Děti si vyrobí svoji vlastní „špagetu“ – provázek, který mohou vybarvit a ozdobit, aby měla každá špageta vlastní osobnost jako Bageta.
Překážková dráha: Rozestavte v místnosti drobné předměty, které představují různé části cesty Špagety Bagety. Například: misky s vodou, malý most, „horu“ z polštářů.
Cesta špagety: Každé dítě musí provléct svou špagetu skrz překážkovou dráhu, přičemž se vyhýbá překážkám, podobně jako Bageta na svých dobrodružstvích.
Závěrečný úkol: Na konci cesty mají děti za úkol umístit svou špagetu na talíř a „zamotat“ ji, aby vypadala jako talíř těstovin.